Žebráci jsme – jen na pohled,
jsmeť čistí, bez úhony,
neskládali jsme porobě
své šílené poklony.
Nátiskem odchovaný čin
v nás plane, jásá, víří
a neuchylným pokrokem
odpůrci v srdce míří.
Divoká snaha z kolejí
vybíhá ušlapaných,
tu shrotí předsudek, tam tkne
se pánů svrchovaných.
Jsme jako plamen v pralese,
nic vzlet náš nezastaví,
až shnilou mdlobu vyhladí,
vlasť dravců, zrádců zbaví.