Dost ničemnosti ve světě
se dme a roztahuje
a zbytky vznešenějších snah
svým smíchem otravuje;
dost povah bídných, prodajných
nás ve životě trápí
a do všeliké rozkoše
jed podlosti své krápí:
Proč ještě v říši umění
se s nimi pachtit máme,
proč líčit a proč zpytovat,
co napravit neznáme?
Vždyť chátra taká nepodá
mužnému působení
ni velkolepých příkladů,
ni sil, ni povzbuzení!