Červánky mladé osvěty
se rády z krve rodí,
pak bujařeji svity své
v ospalé světy hodí.
Neb pak jde lidem velký duch
a žehná jeho vzteku,
z nějž mu jak přes noc vypučí
sbor proroků a reků. –
Jen nebědujte, nám že Pán
odepřel skvělé činy,
ty přijdou s pravou dobou již
a osud zná své syny.
Až se jen ohně rozletí
v divokém usmívání,
své apoštoly posvětí
pak velké povolání! –