Bloudím v pustém skalí,
s něhož rozvaliny
do moře roznáší
dávné slávy stíny.
Hledám zde ten národ,
jehož hněv a hoře,
žal a síly byly
velké jako moře.
Do mých žalů šumy
dalné však jen brojí:
„moře také trpí
a přec nepostojí.
Moře též v svém lůně
smrť a zhoubu skrývá,
přece však vždy stejný,
vítězný zpěv zpívá!“