Patř, mé dítě! na tu jabloň,
Jak tu stojí v tichosti;
Každého jak vlídně vítá
K důkazům své štědrosti!
Tu přichází člověk divý,
Zbraní svou ji ztrýzňuje;
Ona pak mu za vše rány –
Plod své lásky věnuje!
Budiž jako strom, o synu!
Jímž tě Bůh tvůj učit chce;
„Kdo jej tepe, kamenuje –
Tomu dává ovoce!“