Proč, líbezná růžinko,
V panenském zardívání
Hlavinku sklopuješ?
Ai, pověz, má květinko,
Proč touto čistou slzí
Své očko zrosuješ?
O vímť já, růže rdělá,
Kdo hlavinku tvou sklopil,
Kdo očko zarosil!
Takť Ona vyhlížela,
Když jsem byl její líce
Ponejprv políbil! –
Proč, lilie bělostná,
Tvá nevinná hlavinka
Se smutně skloňuje?
Proč, květinko milostná,
Tvé krásné, něžné líčko
Perlinka svlažuje?
O vímť já, lilí skvělá,
Co líčko tvoje vlaží,
Co skloňuje tvůj hled!
Takť Ona vyhlížela,
Když jsem k ní, slze, vzdychnul:
„Líbám tě naposled!“