Činíš-li, co chvalitelné,
Čista-li jest duše tvoje –
Smrti neuprositelné
Nestrachuj se, dítě moje!
Není vše tak strašidelné,
Jak to malíř obrazívá;
Nejsouť kosti bezetělné
To, čím smrt se přiodívá.
Smrt – v podobě viditelné –
Děva líce ubledlého!
V postavě té bledotělné
Neníť nic tak strašlivého!
Čím však duši nesmrtelné
Strašnou se neb krásnou stává –
To jsou oči zrdcadelné,
V nichž se duch náš vidět dává!
Oči tyto zrcadelné
Příčina jsou, že se mnozí
Zhledu smrti bělotělné
Jako noční stvůry hrozí –
Oči tyto zrcadelné
Příčina, že mnohým z lidí
Pohled smrti bledotělné
Anjelským se býti vidí! –