Myšlenka je mně modlitbou,
mou prací
a mým světlem,
mou nadějí,
mým útulkem,
mou vzpomínkou,
mým teplem.
Co je mi platno, že slábnu a padám,
pláčem že odtekou poslední síly,
že jako chudobka v jaru zlém zvadám
a že mně v mozku to honí se, šílí.
Kdybych i zhynula, nezhynou žaly,
smrtí mou neumře zloba a rány.