Dnes nebe zakryto je v chmuru,
jen bledým svitem slunce prokmitá,
a v ticho mrtvé zvuk jen zavítá,
když v lese lačný jelen hryze kůru.
Nic nehne se; vše jako v mdlobě; –
sníh padá pouze...
Mráz objal vše a přitisk’ chaty k sobě,
by nemohla z nich nouze.
A trny ledové potáhly korou sklo,
by světlo útěchy do chaty nevtrysklo.
Sníh tvrdý, drobný na práh leh’,
by z chaty k nebi nedoletěl vzdech.
Vše ucpáno; leč malou skulinou
přec vnikla smrť, jež táhla krajinou.