Hoj, rozkoš jak to zvoní v sluch,
když začnou ti tam v oblacích
a svítí zemi v mrzký zrak
a křepčí křížem po mracích.
To jinačí je muzika,
než vy tu znáte, hudlaři,
když nadýmáte vetchý měch
bez ohně jiskry ve tváři.
Ta rozhřeje přec stydlou krev
a u srdce zas teplo tak,
že hned bych spustil bandurskou,
neb čerstvý jsem jak v letu pták.
Ti naškrobení panáci
si vyšlapují bohatě
a mní, že není člověkem,
kdo hladov chodí v záplatě.
A mají plesy, za dveřmi
ždá chuďas: „Dejte posilu!“
Jej sluha, lotr, vyžene
a páni tančí kvadrilu.
Hej, hrome, zahraj strašáka
a půjč sem pár těch blýskavic,
já zatočím jim do kola
a budu smát se z plných plic.