Nízký domek, chudá chatrč
na hřbitově stojí;
obýval ji šedý hrobník
s krásnou dcerou svojí.
Otec hrobník nové hroby
kopal každodenně,
dcera na ně věnce kladla
z růží upletené.
Zas přinesli ke hřbitovu
rakev za poledne –
hrobník ustlal vedlé chýšky
hochu lůžko ledné.
Od té doby žádná růže
nezdobila rovy,
jenom ten, co blíže kopán
chýže hrobníkovy.
A ta růže k chladné zemi
klonila se níže,
až jí ustlal otec, hrobník,
také po blíž chýže. –
Chudá chatrč na hřbitově
podnes ještě stojí,
ale lůžka nebožtíkům
jiná ruka strojí.