Kdo oni jsou, co slzám lidu,
jenž v potu tváři hladoví
a z mozolů svých sklízí bídu,
pohrdným slovem odpoví?
Kdo oni jsou? – Aj, ve hedvábí
vyrostlí měkcí hejskové,
odvahou ženy, prázdné hlavy,
při pitkách, v hříchu rekové.
A sláva jejich: rukavička,
bělounké límce škrobené,
před tupým zrakem ostrá sklíčka
a vlasy modně kroucené.
Jsou nadutí a drzí v líci,
se zlatem hrajou rozmarně,
je vidíš blýskat na ulici,
neb vonně kouřit v kavárně.