Páter ruce svázal,
bůh dal požehnání,
potom přišly koláče,
víno, hodování.
A když bylo po svatbě –
jak to často bývá –
místo vína, koláčů –
suchá chleba skýva.
Místo lehkých rukavic –
mozolité ruce,
místo „hopsa“ pomoz nám,
svatý v Nepomuce.
Rok, dva roky... nejinak
osud tomu chtívá:
kopa dětí s kopou let,
jak to často bývá.