VŠECH nechte nadějí, kdož v šachtu temnou
sestupujete odtud, jas kde denní
a vězte, návratu že odtud není,
dnes všichni sřítíte se v propast se mnou.
Dnes důl vás pohřbí. Společností jemnou
zas obcházeti bude hrůza, chvění,
však brzy upadnete v zapomnění,
kdo myslil by přec chasu na ničemnou?
Jen dobrodiní bude jejich cností,
ač jich jest vina, že se důl ten sřítí
a pohřbí ve ssutinách vaše kosti.
Jich všech se vaši synové však zhostí
a pomní otců, jež zde zřeli mříti:
vykupitelů příští společnosti.