CHTĚLA bys z ghetta, duch tvůj kam vzlétá,
chtěla bys z ghetta, chtěla bys ven?
Chtěla bys z ghetta, v němž jako kletá
princezna z báje o kráse světa,
milenko drahá, často sníš sen?
Chtěla bys z ghetta?
Chtěla bys jíti natrhat kvítí,
chtěla bys jíti do niv a lad?
Chtěla bys jíti, kde bys se spíti
nádherou mohla, chtěla bys zříti
měšťany, šlechtu, krále a hrad?
Ghetto tě dusí a se ti hnusí,
ghetto tě dusí, ghetto tě rve,
ghetto tě dusí, nosit kde musí
skvrny žid žluté, potupy zkusí
milenec tvůj, jejž každý rád štve.
Z ghetta bys chtěla, kdybys jen směla,
z ghetta bys chtěla v dáli se brát,
z ghetta bys chtěla, bys nebe zřela,
o lásce píseň v přírodě pěla:
kol ghetta je však natažen drát.
Nemůžeš z ghetta!