V zahradách nádherných vypučí květy nové,
je sálající slunce v pestrých barvách vznítí,
stát v stínu palem budou chrámy démantové,
v nich hymny Krásy, Lásky věčně budou zníti.
A z dlouhých alejích prapory budou vláti,
poutníky vítat budou brány pyšných hradů,
v komnatách jejich budou drahokamy pláti,
zazáří v sadech trysk stříbrných vodopádů.
V háj vonný vtrhne dav za nadšeného zpěvu,
dav jiný hýřit bude v zlatoskvoucím sále,
jun zlíbá bez ostychu růžolící děvu,
to bude první velké lidstva Bacchanale.