Do dálky snové moji jdou,
tam někams v nedozírno:
jdou v říš tajemnou, báječnou,
kde města rubínová jsou
a slastí kde nesmírno.
Zelené vidím ostrovy
uprostřed dálných břehů,
na nichž v den věčně májový
zřím elfů tanec kolový
a krásných vil zřím něhu.
Zřím žhavé slunce věčně plát,
zřím růsti hrdé květy,
zřím králů zítřka majestát
a souzvuk světů slyším hrát,
zřím nové, krásné světy.