ZDRÁVA buď, touho, v tisíců nitrech se chvící,
zdráva buď, touho, v tisíců pohledech tkvící,
zdráva buď, touho, všelidstva touho,
lidstva, v němž kotvíš pevně již dlouho,
zdráva buď, touho, v odvaze hrdých se skvící,
evoe, touho!
Touho, jež mocně lomcujíc člověka duší,
toho, jejž práce rukou ať, mozku ať, kruší,
naděj mu dáváš, hlučně že hlásá:
Mesiáš přijde! – Jemu vstříc jásá,
jemu vstříc, který z moci své smutky všech zruší,
v němž jen jest spása!
Touho všech, kteří v života úmorném díle
pomní vždy svého velkého budoucna cíle,
pomní dne, zvolna z růží jenž vstává,
vysněné krásy tušit jenž dává,
v rekovské který nalezne syny své síle,
touho, buď zdráva!