Buřiči jsme. Jdem kácet staré modly,
před námi hroutí mosty lži se v prach,
zahynout musí, kdož jest zlý a podlý,
zhynouti musí ukrutný náš vrah.
Pochodeň vzpoury nad hlavou nám září –
předsudků hloupých bořit jdeme hráz,
tož slyšte všichni, škůdcové a tmáři,
buřiče kleté slyšte volat nás:
Nechcem déle psanci býti, nechcem déle v jařmu žít,
ze zřídel všech chceme píti, chceme vše, co naše, mít!
Nás trýznili a mučili nás věky,
v nás dlouho sili sémě odboje,
z nás učinili nepodajné reky,
bez bázně jdeme nyní do boje.
Jsme buřiči, jsme odbojníci smělí,
my vetché řády rozmetati jdem,
ovládnout chceme širý svět ten celý
a korunu na hlavu posadit si chcem.
Chceme slunce, chceme světlo, chceme víno, chléb a květ,
chceme, by vše znovu zkvétlo, chceme nový, lepší svět!