Zavanul alejí podzimní vítr
a z korun sype se listí tak tiše...
Z úhorů zoraných, zvlhlých a smutných
chlad i klid zmrtvělý přírodou dýše...
A v háji březovém, kde se tak snilo,
podzimek pěšinky všecky již rosí...
Jak symbol Morany ubledlá žena
pomrzlou trávu znaveně kosí...