Vzkřísil bůh všechnu krev na pláních prolitou.
K obloze vzpjala se čerstvá a vřelá,
jakoby ze srdcí vytryskla chvílí tou;
vzrostla až v moře a pláněmi hřměla.
Vzkřísil bůh všechnu krev ornicí vypitou,
pro Krista, cary jež vytekla smělá;
přes trosky paláců, trůnů změť rozbitou,
přes chrámů ssutiny do dálky spěla.
Vzkřísil bůh pouze krev. Jemu se zhnusila
podoba lidská. Teď mohutné žalmy
Smíření pějíc se hladina vlnila.
A ten vír pějící k božím až nohoum spěl
a bůh, tím teplem tknut, změnil své soudy –
žehnaje ruku vztáh’ nad rudé proudy.