VŠAK PŘECE –

Je vzduch pln otravy, hnis kane všude z ran, vzdech tajných bolestí se nese vánku vlnou. Jed víří v hlubinách! Plá jarním květem lán, však kořen květů všech už jedem užírán –

ten pronik’ tajně zem, zem prostitutek plnou! Však přece – přece mám zem otrávenou rád! Jsou srdce hluboká, jich cit se s ženou smíří, i když v ní, pokleslé, plod zmaru počne zrát.

Je krásna tragikou své zkázy. Svatý hlad jí rdousil: Vssála jed, jenž v sytém panstvu hýří.