Rty její kypré, rudé, vzdorné,
vždy zvoní v smíchu bujarém
a tělo vilné, nemotorné
zavání chléva výparem. –
Vojáky tři má. – V lásce svorné
s ní ťukli v krčmě pohárem;
jich přání, vtipy, řeči dvorné
se stejným vnímá rozmarem.
Však dnes jel domu jeden z nich
v civilním hávu... Slzy roní
ve chlévě její zraky sivé
a hladí vola v dumách svých
a vděčně ohlíží se po ní
dvě velké oči lítostivé...