Život! Jívy nažloutlý květ,
stojaté vody, hluboké, mělké,
v houštině hnízda malý svět,
balvanů skupených skály velké,
klikatý slípek vodních let.
Výběžek úzký v moře temné,
dojít konce, tam padnout,
neb v polou cestě květinou zvadnout,
již uštípnou k rozkoši ruce jemné.
Ukrytý střelec s napjatou kuší
číhá a cíle se nemine,
daleké volání prochvívá duší.
Kdo v srdci teplo, uvítá bouř,
doletí v modro oblohy jediné,
kam z lesa života ztrácí se kouř.