Život a vzpomínky! „Bývalo hezky,
bývalo krásně!“
Doby, kdy zdrtly mě oček Tvých blesky,
kdy k Tobě psával jsem vzletné básně –
život a vzpomínky – třesky, plesky!
Vzpomínky vyhladit! Veliké nebe!
Uniknout jim a pouští sám se krást –
ó pomoc! Ať to Rozkoš, ať to Žvást,
jen když jich nevidím kol sebe.
Bláznit! O přístave tichý, dome šedý,
zavřený jim, těm mučivým a pravým – –
O Práce! O samoto v paláci Vědy!
Zevšad jste hnaly mne, do srdce bily,
rdousily hnátem dravým.
Mít jen jednu šťastnou chvíli!