Všichni čekají, a on ne, neumírá!
V rodině křik pustý den co den,
dluhy větší se, a hlad se vtírá.
Nežije náš táta, jal ho sen,
sedí, hledí v dál a pije, pije:
„Svět je dobytek a mizerie,
máma, děti, všechno dobytek!“
Všichni modlí se, smrt jejich víra,
na vahách Bůh, ortele se zřek.
Všichni čekají, a on ne, neumírá!