Vergile, z duše tvá miluji stáda,
ovčáky i strážce s nimi.
Jednoho mám jen rád jak Satan Adama.
Lalůšek podpírá hlavu,
a bříško postavu činí mu statnou.
Bejkovec, ne, hůl má s knoflíkem černou
a stádo hlídá dobře,
doma i na pastvě,
obojek zdobí ho i čubku malou.
Ovečky miluje podlízavé,
a která špatnou není,
předobrou výchovou jí se stane.
Říká si „charakter“,
on, mezi dobrými prašivá ovce,
Čmelák to: med sobě! jiné píchá.