V hodinách poslední hrk,
kývadlo stojí,
holoubek naposled vrk.
Psát se dál bojí
slabý můj brk.
Země má s hodin se dívá,
piš, péro, piš:
Národ je myš,
národ je hotová – slíva!
Ten „Žižka“ cha! hledá Vaňka!
Na papír padá
v slova ta velká mi kaňka.
Lež je to? Nuž smyju špínu,
ruka má epopej psát bude ráda
o smělém národa činu.