V drsném rachotu hromu
větry se praly,
lesní jim běsové tančili k tomu.
Pěvců se malý
párek skryl v dutině stromu.
A hřmělo nebe,
zanícen on jí děl:
Já rád měl,
mám, budu mít jen tebe!
Paprsk je probudil zlatý.
Přeškoda nastokrát!
Ještě štíp v šat ji kropenatý.
Zakvikli. Navždy pá! V mihu
duše dvě musily pryč se brát.
On letěl k severu, ona k jihu.