Umřela naše babička a pohádky s ní též,
Merlín zhynul,
zámky se sbortily zlaté, zapadla černá věž,
čarovný pás v moře splynul,
Trut a všecka saní spřež.
Někdy jen rybky zlaté
k srdci letí:
„Chytejte, děti,
tu nás máte!“
Ale když radostném ve snu
rameno vztáhnu k nim,
oklamán žabami klesnu.
Až světa oko soví
uštkne nás, k panence dím:
Hop v život pohádkový!