Střelil. Párek mladých kukavic
s dubu padal, znělo naposled:
„Umřít – spát – nic víc!“
Hoj, má milá, juž se dejme v let!
Život vale! Viz, dub na nás kývá,
propast pod ním černě na nás zívá,
ručku dej! Ty, myslivče, nás shoď!
Pekla není! Nebe? Velké nic!
jak tam sladko dole! Pojď –
umřít – spat – nic víc!