Srdce mé zmateně buchá,
ideje spějí;
v dobro a lidstvo jen kopřiva hluchá
po naději
zbyla a kytička pomněnek suchá.
Svobody radostná tucha
země mé dávno kdys žila,
v srdci mém po ní jen zbyla
kytička pomněnek suchá.
Života, mládí zvuk ucha
mého jen tknul se tence:
kytička pomněnek suchá!
Srdce mé zmateně buchá!
po Božence
zbyla jen kytička pomněnek suchá!