Skip to content
1874–1928

ROZCHOD

Josef Holý

Slyšelas? ten hlas tak divně zněl, někdo vraždil, někdo si to pěl. Půjdu hned. A nemám síly, srdce kvílí, počkej chvíli:

někdo odumřel. Skalami je cesta daleká, musit myslit vraždí člověka. hlava šílí, počkej chvíli –

nechce, nečeká. Na nebi až oči dohoří, temno bolest vášně umoří. Hlava srdci dodá síly,

v propast vrhne sen svůj bílý, duše uhoří. Lidská duše louka rozkvetlá, sterým žitím k slunci vyletla.

Dnes ji bij, až hořem šílí, zítra hrdá, plná síly míří do světla. Květ jsem trhal, hvězdy zapadly,

umřel měsíc bledý, přepadlý, slunce vstává, počkej chvíli, dotrhám tvůj květ si bílý, chorý, uvadlý.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ROZCHOD · Josef Holý · Poetry Cove