Pustne bojiště, v kom trocha síly,
prchá, vzdává se a vraha prosí,
stará Vrza jen tu klne, kvílí.
Děd mlat, otec kudlu, syn juž nosí
zlato proti vrahu neúnavný,
topí se už Husův odkaz dávný,
pouhá forma, bum! a hned zas nic.
Pustne bojiště, v kom trocha síly,
lízá vrahům špínu nohavic.
Stará Vrza Vlast jen klne, šílí.