Představená Xaverie tenká,
ve dne v noci nad pannami bdělá,
zřela mračně, hezká Violenka
do města že často vycházela.
Prý cos kutí, žalovaly na ni
družky, snadže s někým z města psaní.
A byl náhlý soud.
Pod lože šly – jí se chvěly skráně,
třás se každý oud –
šatečky to šila z vosku panně.