Pod tvůj krov rád panenku bych ved si
znejmilejší, žití mého jaro,
rád bych, Osud však řek’ zpurně: „Nechci!“
Nebudeš, nechť, stará naše faro,
vítati nás na katechismus,
nebudeš, chalupo, hnízdem Mus,
nestisknu tam ženu na svou hruď,
nepocítím v tobě slast „divinam“,
chalupo má, ženo, s bohem buď!
Musím jinam!