Plápolá a zas je bod jen malý,
zámky zlaté staví a boří,
modrým se směje okem, zas se kalí
a mdle hoří
blikavé světýlko v dáli.
A teplem sálá, u srdce pálí,
uniká, uprchlé naděje, mráz!
A svítí zas
blikavé světýlko v dáli!
Davy se v tmách k němu valí,
ztišené moře! křik! temný hluk!
To blikavé světlo v dáli!
Už jsem na vrcholi, jen švih malý –
a pád, za přehnilý držím se suk.
Umírá blikavé světýlko v dáli.