Blesk mihem sjel z nenadání,
vítězná píseň hromem výskla,
mrakem se zatměl vlas vraní,
očima z okýnka blýskla.
Pohledla na mě a já na ni.
A bouře hýří, chodím kol a kol,
blesk bije skály, vysoké topoly,
za ranou rána duší mi hlaholí,
pekelná touha, pekelný bol.
Až do hloubi srdce sjel stesk,
v jejím černém zraku
sžíravý oheň se lesk’.
Divokých blesků smečka
rozsvítila v mraku.
Vykoukala z okénečka.