Obláčky nás zahalily spolu.
Letěli jsme na podušce jich
měkké nahoru a dolů.
Já Tvých ňader zulíbal jsem sníh
a ssál duši velkou oček sivých,
oheň tílka – Tepot strun Tvých divých
chvěl mnou, zprahnul jsem jsa šílen, rozpoután –
Svět byl zmizel – Tys můj svět – a v mžiku tom
zpit jsem do nebeských vstoupil bran –
v mráčcích bouřně zařval hrom!