Ne! nech mě jít! já půjdu sám!
Je tak nejlíp! S Bohem buď!
Žíní tělo opásám,
pohřbím všecko v těžkou hruď. –
Kudy teď? a kam?
Mně Život hloh s trny v cestu dává,
jho jeho zpupné co chvíli podejít.
Sny sladké mít?
Tak moře s obětí si hrává.
Smát se? Ne, o zmrtvělý život se rvát,
o kámen hozený Časem v lidstva rej,
za měďák křídla i s rozmachem dát!
Být dobrým? prach bezmocný v hrobě!
ano, chtěj! můžeš? chtěj!
Smát se, ale tiše, v sobě!