Mžik a věčnost ve mně!
Dohořelo nebe,
dohořela země,
sešel celý vesmír
s hvězdičkami ke mně.
Jak dva druzi dávní
objímali jsme se,
jak milenci v lese
my se zpovídali.
Na prsa mě vinul,
chvilku z kolotoku
odpočinul.
Odešel mi světlem ranním,
stýská se mi,
půjdu za ním.