Lásko k lidstvu, věčný je tvůj svit!
V tvůj-li útulný chrám chuďas spěl,
ret tvůj božský musil políbit
a se šťasten domů navracel.
V pokyn ruky tvé se tyran chvěje,
Bída prchá, když se tvář tvá směje,
a když lká, s ní kvílí starý Bůh.
Bezednými jedem závějemi,
Sníh nás mrazný v pevný svírá kruh.
Lásko, usměj se též na mou zemi!