Král na vojnu zavolal,
hráli, bubnovali,
a syneček jen se smál;
šavličku mu dali,
na koníčka posedal.
„Pánu Bohu tě, milá, nechávám,
čekej, než jabloň zkvete na třikrát!“
Zkvetla, šla ho vyhlédat
k černým ke vodám.
„Voda bystrá, kam’s ho dala?“
třikrát voda zašuměla,
třikrát panna zaplakala.
Ponejprv bílá čáka vyplavala,
podruhy voda zkrvavěla,
potřetí Anička do vody popadala.