Kráčeli kamením, bloudili světem
štváni i mrskáni posměchem kříže,
směli dlít v koutě kdes zapadlém, kletém – – –
Plváni všude – jen v Čechách pro ostříže
a vrány snášeli potravu ledakdes;
dávno je tomu, dávno – a dnes? – –
Věk nový, bránu jim otevřel chvatem.
Ne na holém kříži se hřeby naskrz až,
než v plápolu démantů, přioděn zlatem
přišel jim Mesiáš.