Ještě se dotknout chci té ručky bílé,
co mě vodila v snách,
v oči se zahledět skotačivé víle,
honit se v aleji, mýtině, křovinách –
Ještě se usměj roztomile!
Zastav se! Prchá mi. Skryly ji sněti.
Mám ji už. Chvěje se celá.
Pohladím vlásky, dotknu se čela,
růžová, bujná pasekou letí.
Tančí a výská. Uniká, prodlí.
K bílému měsíci
tiše se modlí.
Vidím tě vířivou ve snu.
Ještě chci zulíbat tvá ústa vlahá a hořící,
než zpitý v mrákoty klesnu.