Hora sněžnou bouří hučí.
Dolina, ta v jitřní kráse
rozvinutá kolébá se,
rozpíná se po náručí.
Z ostrovů sněhových skok a skok
v záhybech kropenatou mýtí
v snaživou zeleň dere se, řítí
pěnivou tříští ryšavý tok,
bujarý, mladistvě ryzí
v sinavé říčce mizí.
Záviny pěšin pastvinou běží,
chalupy statné s pruhovou plenou,
s velikou čepicí, kameny obloženou,
s pohledem mračným v údolích leží.
V bujném mlází podle kraje
s rudou sukní hoch si hraje.