Já zpíval v bouři, blesky mě bily,
do čela vrážel kapek chlad,
mým srdcem všechny zvony hlaholily,
já bolest svou musil vyzpívat,
bledých hvězd zákmity, co ve mně žily.
Píseň větve ochořelé,
kletby na boha, stesky země –
proč otevřel jsem ti, hrdé plémě,
své rány na vadnoucím těle?
Oblaky písni mé rozuměly
a duší teplých pár,
mé struny mřely.
Hleď, tam pták v houští skrytý pěl,
zazpíval kouzlo, umírání jar
a odletěl.