Já pěl, co láska, smích, zář, bůh a vnada,
já chtěl se zbavit světa těsných pout,
vzpjat chtěla se má hlava hrdá, mladá,
já vysoko chtěl vyletnout,
já cár jsem saidský, srdce své to, halil,
a náhle slet, mně květy všechny spálil
ten někdo mocný, babky zvou ho čert,
já hřál jsem lásku, já hřál v srdci hada,
mé verše, naděje, vše pouhý žert – – –
mně péro z ruky padá.