Byly dvě krajiny, teplá a studená,

Byly dvě krajiny, teplá a studená, byly dvě zahrádky, zelná a keřová, byly dvě byliny, kopřiva, růže, byly dvě panenky, Bára a Božena,

byly dvě dušinky, černá a bílá. Potkal je na cestě životem obě, stavil je na cestě životem obě, poznal je na cestě životem obě,

měl rád, kterou, nevěděl. Tak člověk věčně kolotá mezi oblohou a zemí, mezi světlem, mezi tmou.

On Herkulem jsa na rozcestí nerozmýšlel, dal se maně cestou černou.