Bylas jezerem, a já v něm plevou,
bylas sluncem a já paprsek,
já byl Adamem, Tys byla Evou.
Žitím mým byl prsu Tvého vděk;
smíchy, šepty, objetí a hněvy,
ruka ruku hledá ani neví,
a vše mizí, duše za jediným
cílem jdou, a Bůh nás starý halí
pláštěm stinným.
Už jsme spali.